Mezi člověkem a ohněm existuje magické pouto již tisíce let. Oheň poskytoval lidem v pravěku teplo, ochranu před zvěří, světlo v temné noci a místo pro vaření jídla. Přestože dnes již nepotřebujeme k přežití klasický oheň, na pálení dřeva, které vám po celodenním výletu zahřeje kosti a pokrmu, který jste si přinesli, je něco příjemně přitažlivého.
Navíc, pokud vás bude kempovat více, může oheň rozproudit debatu, povzbudit k vyprávění starých příběhů a celkově navodit příjemnou atmosféru. Spousta občerstvení připravených na ohni je opravdu chutné. Myslíme si proto, že správně rozdělat oheň by měl umět každý, aniž by ohrožoval sebe a své okolí.
Příprava ohniště
Když rozděláváte oheň, bezpečnost by měla být vždy na prvním místě. Určitě nechcete být tím, kdo způsobí rozsáhlý lesní požár, který může potenciálně ohrozit životy dalších lidí a jejich majetek. Pokud máte v kempu určené místo k rozdělání ohně, rozhodně ho využijte.
Pokud takové místo neexistuje, vyberte si vlastní, které je daleko od stromů, keřů nebo jiného hořlavého materiálu. Ohniště by mělo být na holé zemi, ne na trávě (a rozhodně ne na suché trávě). Pokud takové místo v okolí nemáte, musíte si ho vytvořit.
Nejprve odstraňte veškerou vegetaci, zejména suchý materiál. Suchá tráva, stejně jako suché větve, šišky a kůra, ty se velmi snadno zapálí, aniž o to někdo stojí.
Jakmile vyčistíte vybrané místo, připravte základ ohně: uprostřed místa vytvořte hliněnou plošinu o minimální tloušťce 5 cm. Případně se hodí i kamenný podklad. Prostě cokoliv, co snese velký žár a nehoří.
Pokud máte s sebou naši KPZ pro přežití, najdete v ní jak zápalky, tak i křesadlo pro rozdělání ohně.
Sběr dřeva
K vytvoření pěkného táboráku budete potřebovat tři druhy materiálů: troud, třísky a palivové dřevo.
Troud se rychle a snadno vznítí, ale také rychle shoří. Výborně poslouží suché listí, suchá kůra nebo suchá tráva v přírodě. Pokud víte, že si při kempování rozděláte oheň, můžete si přinést vlastní troudy z domova a/nebo si nějaké koupit v obchodě. Na trhu je k dispozici poměrně široká škála různých materiálů, které se prodávají ve vodotěsných obalech.
Třísky také rychle chytnou a rychle hoří, ale už vydrží hořet přeci jen déle než troud. Na hořící troud rozhodně nemůžete okamžitě přiložit velké kusy dřeva. Nejprve musíte rozdmýchat oheň suchými větvičkami, které by vám měly pomoci oheň udržet. Nejprve vyberte větve o šířce tužky. Stejně jako u troudu by měly být větve suché. Čerstvé pruty či přímo mokré klacíky logicky nebudou tak dobře hořet. Pokud není k dispozici nic suchého, zkuste alespoň mokrou kůru seškrábat nožem.
Palivové dřevo je to, co udržuje a živí oheň dlouhodobě. Navzdory obecnému názoru nemusí být palivové dřevo v obrovských rozměrech. Pokud použijete příliš velké poleno, bude trvat opravdu dlouho, než se vznítí. Ideální tloušťka palivového dřeva by měla být cca 7-10 cm.
Když už nasbíráte dřevo na oheň, hledejte takové, co při ohýbání hlasitě praská. Dřevo je příliš mokré nebo příliš čerstvé, pokud můžete ohýbat větve, aniž by praskly. Pokud se pokusíte použít takové dřevo, dostanete z něj hlavně hodně kouře. Palivové dřevo může být na rozdíl od troudu a třísek mírně vlhké, táborák ho vysuší. I když mějte na paměti, že to není ideální řešení.
Nasbírejte vždy minimálně dvojnásobek dřeva, než uznáte za vhodné, oheň je schopen sežrat palivo velmi rychle.
Rozložte správně palivové dřevo
Existuje několik způsobů, jak správně rozdělit dřevo na táborák. Podíváme se na nejpoužívanější způsob skládání dřeva při zapálení: týpí neboli teepee.
- Umístěte trochu troudu doprostřed připraveného ohniště.
- Položte třísky nebo drobné větvičky přes troud do tvaru indického týpí. Nechte stranu, na kterou fouká vítr, mírně otevřenou, aby dovnitř mohl proudit vzduch a pomohl rozdmýchat oheň.
- Začněte přidávat na týpí větší klacíky až do tloušťky tužky.
- Navrch pak naskládejte palivové dřevo opět ve stejném tvaru.
- Zapalte troud na dně a uvidíte, jak se oheň rozšíří na třísky a poté na palivové dřevo.
- Týpí se rychle zmenší tím, jak shoří drobné větvičky, takže pak už jen přidávejte palivové dřevo podle potřeby.
Další způsob je třeba „hranice“, známá též jako „pagoda“ či „pyramida“. Kdo jste někdy byli na pálení čarodějnic, víte, o čem je řeč. Jde o něco slavnostnější oheň, takže pro běžné účely jako je vaření nebo společenský táborák, se nepřipravuje.
Udržování ohně na živu
Pokud je vás ve skupině více, určete si jednoho, který bude oheň udržovat a přikládat. Není totiž dobrý nápad, aby se okolo ohně najednou pohybovalo více lidí. Kromě toho, že pak má každý jinou představu o síle ohně, je to i nebezpečné. Snadno se pak stane, že jeden do druhého strčí a ten pak skončí uprostřed plamenů.
Hlavní zodpovědnost tedy nese jeden ohnivý muž, kotelník, strážce ohně, či jak si tuto významnou funkci pojmenujete. Ten si pak může zvolit pomocníky, kteří mu třeba připravují a nosí palivové dříví, ale je to jen on sám, kdo pak přikládá.
Hašení táborového ohně
Možná si říkáte, že hašení nepotřebuje žádné extra vysvětlování, ale ve skutečnosti to nesmíte zanedbávat a je tu pár bodů, které je třeba respektovat.
Začněte brzy. Správné uhašení požáru trvá opravdu dlouho, déle, než byste čekali. Takže si vezměte asi dvacet minut čistého času.
Vodou podlévejte postupně zespoda, nelijte ji na plameny. V případě potřeby byste měli mít vždy po ruce nádobu naplněnou vodou. Když na to přijde, použijte ji jako hasicí přístroj. Vyvarujte se vylévání veškeré vody do ohně najednou. Vždy polévejte v menších dávkách žhavé uhlíky naspodu, a ne plameny seshora. Pokud ohniště často využívají k rozdělávání ohně jiní lidé, nechcete jim nechat „pastu“ z popela a vody. Stačí pokropit vodou v malých množstvích, abyste uhasili pouze žhavé uhlíky.
Rozhodně varujeme před hašením, které je dostupné jen pro chlapce a pány. Močení do plamenů je nejen nechutné, ale také nebezpečné. Rychle vznikající pára se může zvednout a opařit citlivá místa, odkud byla „hasicí tekutina“ vypuštěna.
Zamíchejte to. Možná to zní divně, ale uhlíky pokropené vodou byste měli zamíchat lopatou nebo silnou větví. To zajistí, že vše v ohništi bude rovnoměrně mokré. Pokud již nevidíte stoupající páru a neslyšíte zvuk odpařující se vody, jste na dobré cestě oheň uhasit.
Zkontrolujte úplné vychladnutí. Stačí lehce položit ruku na uhlíky. Pokud cítíte horko, přidejte trochu vody a znovu promíchejte. Postup opakujte tak dlouho, dokud ucítíte teplo.
Vyčistěte ohniště. Nenechávejte popel v ohništi. Můžete tu nechat ohořelé větve, které půjde ještě zapálit, ale studený popel by další oheň jen dusil. Pokud je vše pěkně uhašené a popel studený, jednoduše lopatou vykopejte díru, popel do ní nasypte a přikryjte drny. Pak naposledy polijte místo vodou.
Nebojte se, že děláte v přírodě nepořádek. Naopak – popel je 100% přírodní a rozložitelný. Funguje jako hnojivo. Pokud jste ohniště připravili sami, zasypte ho zeminou celé a vše uveďte do stavu, jako byste tam nikdy nebyli.
Takže je to možná všechno o rozdělání a uhašení ohně. Je jasné, že většina z vás bude mít svůj vlastní způsob rozdělávání a hašení ohně, který se může lišit od našeho. Je však důležité, abyste dodržovali bezpečnostní pravidla, aby neohrožovala vás ani vaše okolí.