Bodák (bajonet) vz.58 SA 58 AČR s pouzdrem SPM vz.95

Detailní popis produktu

Bodák (bajonet) vz.58 SA 58 AČR s pouzdrem SPM vz.95

• Originální vojenský bajonet útočné automatické pušky vzor 58 / Sa58 Československé lidové armády / Armády České republiky.
• Bakelitová rukojeť (ručka).
• Na výběr bodák bez kovové patky a s kovovou patkou určený na vrhání.
• Pouzdro vz.95.
• Nylonové maskovací pouzdro vzoru 95 pouzdra českého výrobce SPM-Liberec jsou nová.
• Bodáky jsou minimálně použité v pěkném stavu, dlouhodobě skladované.

Rozměry:

• celková délka: cca 28,5 cm
• délka čepele: cca 17 cm

Hmotnost: cca 205 g

Armádní originál Armády České republiky

Bodák vz. 58

Bodák vzor 58 je standardním příslušenstvím samopalu vzor 58, vyráběného v České zbrojovce Uherský Brod.

Vývoj a výroba

• Výroba bodáku se rozběhla současně s výrobou samopalu vzor 58. Autorem designu bodáku byl Jiří Čermák. První dodávku obdržela armáda počátkem roku 1960. Bodák byl od začátku koncipován tak, aby bylo možné jeho použití jednou rukou všude tam, kde z jakéhokoli důvodu situace neumožnila nasazení bodáku na samopal. Čepel je zkrácena tak, aby její délka vyhovovala při boji zblízka při držení rukou. Je štíhlá, ale dosti silná se středovým hrotem a krátkým falešným ostřím, oboustranně odlehčená žlábkem. Ve hřbetu rukojeti je drážka pro nasazení na kolejničky s ozubem na spodku hlavně samopalu.
• V průběhu let se bodák vyráběl v několika variantách. Všechny měly stejné rozměry, lišily se pouze menšími změnami a detaily v průběhu výroby. Výrobcem bodáku byla Česká zbrojovka Uherský Brod, která vyráběla i samopaly. Zde se bodáky také kompletovaly, protože střenky a pochvy vyráběli jiní výrobci. Bodáky se zprvu pracně vyráběly z výkovků, po první vzhledové inovaci již technikou přesného lití. Dohotovení se provádělo třískovým obráběním, leštěním a černěním. Výrobu bukového dřeva na samopaly a bodáky zajišťoval Dřevařský závod Litovel. První model bodáku měl střenky rukojeti vyrobeny z hranolu bukového dřeva a byl tím dost odolný. Bukové střenky neměly z vnějšku žádné značení, po jejich demontování je však možné vidět ve výřezu střenky pro řap vyražené dva zkřížené meče a značku OTK.
• Asi dva roky po začátku výroby nahradil dřevo na samopalech materiál lisovaný z dřevotřískového buku, pojený formaldehydovým resolem. Tento materiál byl vyvinut v závodě Bučina Zvolen a z této masy se také začaly vyrábět střenky bodáků. Střenky se vyráběly ze dvou polovin, lepených k sobě epoxidovou pryskyřicí. Protože pevnost lepení se ukázala jako nedostatečná, muselo dojít časem k pojištění jedním nýtem. Druhým nýtem byl většinou bodák opatřován ve Vojenském opravárenském závodě (VOZ), při uvolnění lepeného spoje. Zajímavé exempláře jsou ty, kde pro nedostatek původních střenek na tento typ došlo k navařování prodloužené stopky rukojeti a osazení střenek posledního typu.
• Pro usnadnění manipulace s bodákem došlo v 70. letech k protažení příčky dole v záštitu ve tvaru štíhlého nosce, který zabraňoval sklouznutí dlaně. Zároveň poskytoval lepší oporu při použití bodáku jednoruč. I tato třetí varianta je s krátkým řapem, oválné vybrání v řapu však bylo o 10 mm delší a 2 mm širší než u předchozích dvou variant. Paradoxně se neřešila potíž s uvolňováním střenek a střenky se opět jen lepily. Později se jistily jedním nýtem a další jeden až dva se přidávaly postupem výroby a při opravách ve VOZ, někdy kuriózně doprostřed nebo na konec střenky, zřejmě podle rozsahu poškození lepeného spoje. Tato třetí varianta bodáku se vyráběla technikou přesného lití. Jelikož vojáci neměli rádi vojenskou službu, nechovali se pěkně k výstroji a výzbroji, a s bodáky se často házelo. Docházelo tak často ke zlomení střenek tam, kde končil krátký řap rukojeti. Proto se přistoupilo ke čtvrté variantě bodáků. Došlo k prodloužení řapu bodáku po celé délce rukojeti, řap navíc přečníval asi o 5 mm přes konec střenek hlavně proto, aby při nárazu vrženého bodáku na cíl opačným koncem nebyl dosed na střenku, ale na prodloužený řap. Bodáky byly od výroby tupé a k jejich nabroušení mělo dojít údajně až v případě války. Objevovaly se i broušené bodáky, ale ty byly určeny pro speciální jednotky. Bodák byl tupý proto, že již Němci za války přišli na to, že bodák s tupým ostřím způsobuje hůř léčitelné rány, než bodák ostrý. Vyřazení vojáka po bodnutí neostřeným bodákem je delší, než po ráně bodákem naostřeným. Bodák byl určen na bodnutí, ne na řezání.

Samopal vzor 58

7,62mm samopal vzor 58 (také nazývaný Sa vz. 58) je československá útočná puška vyráběná Českou zbrojovkou Uherský Brod, určená k ničení živé síly a lehce obrněných cílů. Pracuje na principu odebírání plynů z hlavně a může střílet jednotlivými ranami nebo dávkou. Používá puškový náboj středního výkonu 7,62 × 39 mm vz. 43, zásobník je konstruován na třicet nábojů. Je ve výzbroji slovenské armády a slovenské policie, v české armádě byl používán do roku 2011. Terminologicky nesprávně je vzor 58 označen jako samopal, přičemž podle současné terminologie jde o útočnou pušku.