Sovětský nosný popruh na samopal originál

Detailní popis produktu

Řemen sovětský zbraňový nosný popruh na samopal (PPSh-41, PPS, PPD) SSSR Rusko originál

Originální sovětský nosný dvoubodový popruh na automatické palné zbraně, vyroben z robustní a odolné bavlny s koženými doplňky v poválečném období 50. let.

Navržen ve válečném období druhé světové války jako taktický popruh přes rameno k sovětským samopalům neboli lehkým kulometům typu PPŠ-41 Špagin (PPSh-41), samopalem Sudajeva PPS-43, nebo samopalu PPD navrženém  Vasiljirem Degtyovem.

Pokud houpete ikonickým sovětským samopalem a chcete odpovídající výzbroj, tento řemen je skvělým originálním dílem vybavení, kde začít.

• Red Army Soviet Russian Military Gun Strap for Weapon PPD-40 PPSh-41 PPS-43 Submachine Guns Strap.
• Originální sovětský dvoubodový popruh na automatické palné zbraně.
• Lehký a velice pevný popruh pro nošení sovětského samopalu na ramenou.
• Celková délka popruhu je přibližně 137 cm, délka bavlněného popruhu od karabiny po druhou karabinu je 80 cm, šířka bavlněného popruhu je 36 mm a koženého řemínku 18 mm.
• Vhodné také pro podobné ekvivalenty zbraní.
• Historický kousek z doby studené války včetně oficiálního dobového značení.
• Popruhy jsou celé vyrobeny v Sovětském svazu v poválečném období průběhu 50. let 20. století, v době sovětské éry paktu Varšavské smlouvy.
• Materiál je z hrubé a odolné bavlněné tkaniny s upínacími řemínky z pravé přírodní kůže s hliníkovými přezkami.
• Ideální pro Klub vojenské historie (KVH), válečné rekonstrukce, tematické akce, pro sběratele a reenactory, ale jsou také vhodné na běžné užívání.
• Ilustrativní fotografie - samopal není součástí, uvedena cena za 1 kus popruhu/řemenu na zbraň.
• Nové zboží (popruhy jsou nepoužité, v pěkném a zachovalém stavu, dlouhodobě skladované, viz. autentické fotografie, vyřazené z armádních zásob).

Barva: zelenohnědá khaki

Materiálové složení: 100% bavlna, doplňky z pravé kůže (přírodní useň živočišného původu) a hliníku

Hmotnost: cca 112 g (±5%)

Armádní originál Sovětské armády

PPSh-41

• PPŠ-41 Špagin (rusky Пистолет-пулемёт Шпагина, pistolet-pulemjot Špagina, Špaginův samopal, zkratka ППШ) byl samopal sovětské výroby, jedna z nejproslulejších zbraní druhé světové války. Do výzbroje sovětské armády byl zaveden v prosinci 1940, široce používán byl zejména v zemích Varšavské smlouvy a rozvojových státech ještě dlouho po válce.
• PPŠ-41 byl pokračovatelem starších typů PPD-1934/38 a PPD-1940. Tento nový typ byl navržen konstruktérem G. S. Špaginem, kterému se podařilo odstranit neduhy předchozích typů. V porovnání se starším samopalem PPD byl tento samopal přesnější, jednodušší a méně nákladný a náročný na výrobu. Do výzbroje byl Rudou armádou přijat v roce 1941, ovšem rozsáhlejší výroba započala až v roce 1942. Celkem bylo do roku 1947 vyrobeno přes 5 miliónů kusů, z toho drtivá většina v sovětských zbrojních závodech. Malá část samopalů válečné produkce (asi 10 000 ks) však vyšla z íránské kulometky v Teheránu.
• Zbraň je vyrobena z velké části z lisované oceli a lze ji nabíjet buď krabicovým nebo bubnovým zásobníkem.
• Georgij Semjonovič Shpagin ( rusky : Георгий Семёнович Шпагин ; 17 dubna 1897 - 6. února 1952) byl sovětský návrhář zbraní. Nejznámější je jako tvůrce samopalu PPSh-41, který byl široce používán Rudou armádou na východní frontě. Krátce před začátkem druhé světové války také pracoval s kolegou sovětským konstruktérem zbraní Vasilijem Degtyaryovem na těžkém kulometu DShK.

PPS

• PPS (rus. Пистолет-пулемёт Судаева – Pistolet-pulemiot Sudajeva, doslova Samopal Sudajeva) je série sovětských automatických palných zbraní, samopal konstruktéra Alexeje Sudajeva. Byl určen zejména jako výzbroj výsadkových a tankových jednotek, kde měl nahradit méně skladný a těžší samopal PPŠ-41. Vyráběl se iv letech po druhé světové válce a byl používán v mnoha zemích světa.
• Samopaly Sudajeva představovaly dva typy lišící se pouze v detailech. Šlo o 7,62 mm samopal vzor 1942 systému Sudajeva (rus. 7,62-мм пистолеты-пулемёты зразка 1942 systému Судаева) (zkr. PPS-42), který představoval první sériové kusy a následně vylepšený PPS-43.
• Po zavedení typu PPŠ-41 do výzbroje Rudé armády v průběhu roku 1941 a 1942 bylo poukazováno na některé nevýhody jeho konstrukce, kterou bylo možno zjednodušit a odlehčit. Do soutěže o nový samopal se zapojili všichni významní konstruktéři jako V. A. Degťarev, G. S. Špagin, N. V. Rukavišnikov a S. A. Korovin. Samopal PPS byl navržen na základě kompilace projektu A. I. Sudajeva a projektu nadporučíka I. K. Bezručka-Vysockého (návrh závěrového a návratového systému) v roce 1942. Byl vyráběn ve zbrojařském závodě Sestroretsk v obklíčeném Leningradu, i pro problémy se zásobováním Leningradské fronty. Na výrobu zbraně bylo zapotřebí 2krát méně kovu a 3krát méně práce při výrobě než u samopalu PPS-41. Zatímco do obléhaného města po cestě života přicházely potraviny pro Leningradce, z města odcházely do zbytku země i nové samopaly.
• Alexey Ivanovič Sudajev ( rusky : Алексе́й Ива́ович Суда́ев ; 23 srpna 1912 - 17 srpna 1946) byl sovětský konstruktér střelných zbraní.
• Narodil se 23. srpna 1912 ve městě Alatyr. Jeho otec Ivan Nilovič Sudajev, telegrafní mechanik pro poštovní a telegrafický okres v Kazani, zemřel v roce 1924 a jeho matka zůstala závislá na 12letém Alexeji a jeho dvou sestrách. V roce 1929 Sudayev vystudoval odbornou školu a začal pracovat jako zámečník. Po absolvování v roce 1932 na Gorkého stavební technické škole (katedra průmyslové dopravy) pracoval v „Sojuztransstroi“ jako stavební technik ve vesnici Rudničnoje v okrese Satka v Uralské oblasti (nyní Čeljabinská oblast). V tomto období (1933-1934) se objevily jeho první vynálezy „Automatická střelba z kulometu působením infračervených paprsků“ a „Gasometr“. Na podzim 1934 Sudajev sloužil v Rudé armádě u železničních jednotek, kde projevil velký zájem o zbraně. Hned po armádě nastoupil do Gorkého průmyslového institutu, kde studoval v letech 1936-1938. Během studií projevil značné tvůrčí schopnosti. Komunista od roku 1940. V této době vytvořila Dzeržinského dělostřelecká akademie školu puškařů, která rekrutuje studenty z různých univerzit, které měly tendenci vymýšlet a navrhovat. V roce 1941 poručík Sudajev obhájil svůj diplomový projekt (kulomet 7,62 mm) s vyznamenáním v německém jazyce. Inženýr-major.

PPD

• Děgťarjov PPD byl sovětský samopal zkonstruovaný Vasilijem Děgťarjovem. Jeho počátky spadají do roku 1934. První zkušební dodávky samopalů pro sovětská vojska se uskutečnily v roce 1935, přičemž se jednalo o několik kusů. Do konce roku 1936 bylo vyrobeno pouze 67 exemplářů. Větší sériová výroba započala až roku 1937, do roku 1939 bylo vyrobeno 4100 kusů vzoru PPD-34/38. Roku 1940 se rozjela výroba zmodernizovaného typu PPD-40, který byl vyráběn do roku 1942 v počtu asi 80 tisíc kusů.
• Samopal Děgťarjov vzor 1934 má neuzamčený závěr, zakřivený zásobník na 25 nábojů, plášť hlavně je opatřen ventilačními otvory. Přepínač režimu střelby je umístěn před jazýčkem spouště. Pojistka na napínací páce může blokovat závěr v přední i zadní poloze. Sektorové hledí je nastavitelné do 500 m. Modifikace PPD-40 umožňuje použití velkokapacitního bubnového zásobníku na 71 nábojů.
• Vasilij Aleksejevič Degtyaryov ( rusky : Васи́лий Алексеевич Дегтярёв ; 2. ledna 1880, Tula – 16. ledna 1949, Moskva) byl sovětský a ruský inženýr, který se specializoval na konstrukci zbraní. Byl vyznamenán titulem Hrdina socialistické práce.
• Byl továrním dělníkem v Tula Arms Plant. Oženil se v roce 1905. Počínaje rokem 1918 vedl Vasilij Děgtyarov první sovětskou konstrukční kancelář střelných zbraní v Kovrovově zbrojní továrně. V roce 1927 byla Rudá armáda vybavena jeho 7,62 mm lehkým kulometem DP-27. Tato konstrukce vedla k vývoji tankového kulometu DT (1927) a dvou leteckých kulometů: DA a DA-2 (1928). V roce 1940 se stal doktorem technických věd a hrdinou socialistické práce (druhé takové ocenění ve své historii získal pouhé dva týdny po Josifu Stalinovi). V roce 1941 vstoupil do Komunistické strany Sovětského svazu. Během invaze Osy do SSSR v létě 1941 vytvořil protitankovou pušku PTRD-41 ráže 14,5 mm. V roce 1944 se stal generálmajorem ženijní a dělostřelecké služby Sovětského svazu. Zkonstruoval lehký kulomet RPD napájený pásem, komorovaný pro střední náboj 7,62 × 39 mm. Vasilij Děgťarjov byl oceněn Stalinovou cenou v letech 1941, 1942, 1944 a 1949 (posmrtně). Zemřel 16. ledna 1949 a později byl pohřben na hřbitově v Kovrově.
• Degtyaryov vyvinul celkem 82 typů kulometů, samopalů a protitankových pušek, 19 z nich bylo oficiálně přijato.