Sumka na zásobníky M16 nylon US-Itálie

Detailní popis produktu

Sumka muniční nylonová M16 Alice olivově zelené v pouzdro na zásobníky US/Itálie originál zánovní

• Italian Marine / Military US Case Small Arms Ammunition 30 Round Magazine (for Rifle, Caliber 5.56 mm, M16).
• NSN 8465-00-001-6482.
• DLA100-87-C-4249.
• Taktická muniční sumka (trojsumka) k uložení 3 kusů 30-ranných zásobníků STANAG útočné pušky M16 a dvou ručních granátů.
• Zapínání hlavní krycí klopy pomocí plastové rychlospony (dvojzubec).
• Na zadní straně jsou součástí dva kovové Alice klipy pro snadné uchycení k opasku LC nebo výstroji, a horní poutko k připevnění k nosným trekům.
• Vyrobeno v USA z pevné nylonové tkaniny Cordura®, odolné vůči oděru, vlhkosti, vodě a plísním.
• Americké sumky  byli převzaty italskou armádou/námořnictvem a přizpůsobena tištěným předním logem B.S.M. (bohužel přesně nevíme, zda jde o námořní síly "Brigade San Marco", nebo měli tyto sumky jiné vojenské určení).
• Tyto sumky pocházející z výstroje americké armády používané od konce 60. let 20. století, kdy byla nahrazena v období války ve Vietnamu za původní bavlněnou verzi, pro svou funkčnost a odolnost byli tyto sumky stále hojně používané armádou i na začátku 21. století, to i přes modernizaci vojenského vybavení pomocí univerzálního upínacího systému MOLLE/PALS.
• Vhodné pro zásobníky útočných pušek M16, karabiny M4, AR-15
• Ilustrativní fotografie - muniční zásobníky nejsou součástí.
• Zánovní stav (sumky jsou nepoužité, mohou nést stopy dlouhodobého skladování, v pěkném a zachovalém stavu, vyřazené z armádních zásob).

Barva: olivově zelená Olive Drab

Rozměry: cca 20 x 9 x 6 cm (výška x délka x tloušťka)

Hmotnost: cca 184 g

Materiál: 100% nylon (polyester / Cordura®)

Výrobce: HILLSBORO W. S. , INC. (Wisconsin, USA)

Armádní originál

Údržba:

Údržbu provádíme běžnými saponátovými čistícími prostředky a vlažnou vodou. V žádném případě nepoužíváme bělidla, agresivní čistidla či jiné chemické látky. Molitanovou houbičkou nebo měkkým hadrem setřeme nečistoty a opláchneme čistou vodou. V případě nutnosti můžeme použít kartáč. Nepereme v pračce, neždímejme, při sušení nesmí být výrobky vystaveny sálavému teplu (příliš blízko kamen, položeny na akumulačních kamnech, v troubě atd.), nesmí se sušit u otevřeného ohně, v blízkosti přímých zdrojů tepla nebo v sušičce. Výrobek se nesmí žehlit. V případě, že součástí výrobku jsou suché zipy, je potřeba odstraňovat nečistoty ze suchých zipů, aby se zajistila funkčnost zipu.

M16

M16, oficiálně označená jako Rifle, Caliber 5.56 mm, M16, je řada vojenských útočných pušek vyvinutých z pušky ArmaLite AR-15 pro ozbrojené síly Spojených států. Původní M16 byla automatická puška ráže 5,56 mm s zásobníkem na 20 nábojů.

V roce 1964 vstoupila M16 do služby u americké armády a následující rok byla nasazena do bojových operací v džungli během války ve Vietnamu. V roce 1969 nahradila varianta M16A1 pušku M14 a stala se standardní služební puškou americké armády. Vylepšení M16A1 zahrnují uzamčení rotačním závorníkem, pochromovanou hlaveň a zásobník na 30 nábojů.

V roce 1983 přijala americká námořní pěchota variantu M16A2 a americká armáda ji přijala v roce 1986. M16A2 používá vylepšený náboj 5,56 × 45 mm NATO (M855/SS109), má novější nastavitelné hledí, deflektor pouzdra, těžkou hlaveň (heavy barrel), vylepšené předpažbí, pistolovou rukojeť a větší pažbu, stejně jako volič režimu střelby na poloautomat nebo dávku tří ran. M16A4, přijatá v červenci 1997, je čtvrtou generací řady M16. Je vybavena odnímatelnou rukojetí pro přenášení a Picatinny lištou pro montáž optiky a dalších pomocných zařízení.

M16 byla také ve velkém přijata do výzbroje jinými ozbrojenými silami po celém světě. Celosvětová produkce M16 dosáhla přibližně 8 milionů kusů, což z ní činí jednu z nejprodukovanějších střelných zbraní ráže 5,56 mm. Americká armáda v prvoliniových bojových jednotkách z velké části M16 nahradila kratší a lehčí verzí - karabinou M4.

Vietkongem byla M16 nazývána „Černá puška“ (anglicky „Black rifle“).

M4 (karabina)

M4 je americká zkrácená verze útočné pušky M16A2, s níž má 80 % shodných dílů. Kromě zkrácení hlavně (a předpažbí) byla pevná pažba nahrazena teleskopickou (výsuvnou) pažbou, která má možnost aretace v šesti různých polohách. Použití obvyklejší sklopné ramenní opěrky bylo vyloučeno konstrukcí M16, u které je vratná pružina uložena v prostoru pevné pažby.

• M4 je základní typ, umožňující střelbu jednotlivými ranami či dávkou omezenou na tři výstřely (jako M16A2). Po zrušení zakázky na nákup nejnovějšího provedení útočné pušky v plné velikosti M16A4 se pomalu stává standardní zbraní americké armády a objevuje se ve výzbroji mnoha dalších.
• M4A1 je verze přednostně určená pro speciální jednotky. Má možnost střelby jednotlivými ranami či dávkou bez omezovače. Dnes plně nahrazuje model M4.
• M4 Commando je verze s ještě více zkrácenou hlavní – pouze 29 cm – určená pro speciální operace ve stísněných prostorech.
• Colt 9mm Submachine Gun - samopal, verze Commando překonstruovaná na střelbu náboji 9mm Luger. Bez zasunutého zásobníku na první pohled nerozeznatelná od M4.

Karabina M4 je mj. i ve výzbroji Armády České republiky. Dle dokumentu AČR se jedná o "nestandardní zbraň používanou v omezených počtech" a verzi M4A3 Bushmaster používanou SOG a poté 601. skss.

Zbraň je uzpůsobena ke střelbě střeliva ráže 5,56 × 45 mm NATO, které je podáváno standardně z třicetiranného STANAG zásobníku. Střelba funguje stejně jako u M16, okénko pro výhoz nábojnic je pouze napravo, táhlo závěru je na konci těla zbraně.

ArmaLite AR-15

AR-15 (ArmaLite Rifle model 15) je typová řada vzduchem chlazených pušek vyráběných ve Spojených státech v letech 1959 až 1964; americké ozbrojené síly je přijaly jako pušku M16. Navrženy byly americkým výrobcem zbraní ArmaLite v roce 1956 na pušce AR-10. ArmaLite AR-15 byly zkonstruovány tak, aby byly lehké a schopné pálit novou vysokorychlostní, lehkou a malorážní munici, která střelcům umožnila nést více munice.

V roce 1959 společnost ArmaLite prodala svá práva na AR-15 společnosti Colt kvůli finančním potížím a omezením. Po úpravách ji Colt přejmenoval na Colt 601, přesto však kvůli smluvním závazkům vůči Armalite/Fairchild Aircraft Co. nesla označení Armalite.

Colt prodával přepracovanou pušku různým vojenským silám po celém světě a následně ji americká armáda přijala jako pušku M16. Do výroby se dostala v březnu 1964.

Colt nadále používal ochrannou známku AR-15 pro řadu samonabíjecích pušek prodávaných civilním zákazníkům i bezpečnostním složkám, známou jako Colt AR-15. Armalite AR-15 je „rodičem“ řady pušek Colt AR-15 a M16 a jejich variant.

Vývoj

Po zkušenostech z druhé světové války armáda Spojených států amerických brzy pocítila potřebu zvýšit palebnou schopnost jednotlivce a sjednocení rozsáhlého arzenálu ručních zbraních ve výzbroji svých jednotek zahrnující zbraně jako puška M1 Garand, automatická M1918 BAR nebo samopal M3. Armáda proto začala experimentovat s plně automatickou verzí pušky M1 Garand, nicméně výsledky testů se ukázaly být neuspokojivé. Následné zkušenosti z Korejské války vyústily ve vývoj nástupnického náboje za .30-06 Springfield, kterým se stal dodnes používaný náboj 7,62 × 51 mm NATO. Na základě nového náboje byl vypsán tendr na novou útočnou pušku jednotlivce a lehký univerzální kulomet. V rámci tendru poprvé firma Armalite a její konstruktér Eugene Stoner, přišli s návrhem osobní zbraně jednotlivce ArmaLite AR-10, která přinesla dosud neviděný design zbraně opatřené plastovým pažbením, modulární koncepcí a z hliníku lisovaného pouzdra závěru. Zbraň byla na své poměry neuvěřitelně lehká, vážila pouze 3,11 kg, někteří vojenští pozorovatelé se nechali slyšet, že jde o nejlepší dosud testovanou zbraň. Konzervativně smýšlející generálové však v roce 1959 rozhodli pro tradičněji řešenou pušku M14 společně s kulometem M60.

Válka ve Vietnamu však brzy ukázala nevýhody nově přijaté zbraně v kontrastu s hlavním protivníkem – Sovětskou automatickou puškou AK-47. Ačkoliv měla M14 výraznou převahu ve výkonu náboje a v přesnosti, AK-47 byla výrazně lehčí, skladnější, v samočinné střelbě výrazně ovladatelnější a disponovala zásobníkem s větší kapacitou. Již koncem padesátých let proto probíhal vývoj středního náboje s nižším výkonem než 7,62 × 51 mm NATO ale zároveň výkonnější, s větším dostřelem a plošší trajektorií než střelivo .30 Carbine. Tento vývoj vyústil v náboj .223 Remington, který byl postupně přijat v podobě 5,56 × 45 NATO jako standardní náboj Severoatlantické aliance. Pro tento náboj byla následně zmenšena i puška AR-10 a přejmenována na AR-15. Série zkoušek a průtahů na straně armády však vedla ke zhoršení situace firmy Armalite, která nakonec práva na zbraň prodala značce Colt.

V roce 1960 přišel první průlom, kdy bylo poprvé americkými ozbrojenými silami objednáno 8500 pušek pro letectvo, které byly následně zavedeny pod armádním označením M16. Následující roky přinesly mnoho změn, kdy na požadavky ozbrojených sil bylo přesunuto táhlo závěru zpod ponosové rukojeti na zadní část závěru, přidán doražeč závěru a několik změn pažbení. Tyto původní pušky byly ve výzbroji amerického letectva až do roku 2001, kdy byly nahrazeny variantou M16A2.

Dnes jsou zbraně založené na AR-15 vyráběna mnoha dalšími firmami jako například Smith & Wesson, Bushmaster a LWRC a to jak v samočinné tak i v samonabíjecí verzi. Je oblíbená díky své vysoké přesnosti a ergonomii pro sportovní střelbu a díky vysoké kapacitě standardního zásobníku, nízké hmotnosti a modifikovatelnosti je považována za jednu z nejlepších zbraní pro ochranu jednotlivce. Lovci a rekreační střelci si ji pochvalují pro její přesnost, rychlost, spolehlivost a přenositelnost.

Civilní verze AR-15 vypadají z vnějšku téměř identicky jako vojenské verze, ale vnitřní díly se značně liší. Spouštěcí mechanismus je odlišné konstrukce, tak aby umožňoval jen střelbu jednotlivými ranami. Nosič závěru je jinak vyfrézován a tělo zbraně je jiné, aby se zabránilo přeměňování samonabíjecích verzí na samočinné.

Ochrannou známku „AR15“ nebo „AR-15“ má registrovanou Colt, který tvrdí, že toto jméno by se mělo používat jen k označení jeho výrobků. Ostatní výrobci pak svoje zbraně tímto jménem nepojmenovávají, ale i v odborných kruzích se o nich mluví jako o AR-15.